Horňácké slavnosti - regionální
folklorní festival, který se koná každý rok v červenci na
Horňácku, především v obci Velká nad Veličkou a také v Kuželově.
Tato přehlídka autentického
folklóru celého Horňácka provázená jarmarkem lidových výrobků a řemesel má svou
bohatou minulost a tradici již od roku 1957.
Festival navázal na letní
setkávání horňáckých muzikantů, zpěváků a jejich příznivců, která se konala
každoročně na svátek Maří Magdalény na Strážné hůrce, kde se od roku 1930 ve
výstavním pavilonu konaly vernisáže obrazů Karla Supa a manželů Svatavy a
Miroslava Syllových. Inspirací pro konání festivalu byla rovněž tradice
společných schůzek Čechů a Slováků ve Filipovském údolí, stejně jako pravidelné
vystupování Horňáků na festivalu ve Strážnici. U zrodu slavností stál společný
zájem kulturních pracovníků z prostředí místní inteligence i původních
nositelů folklorních tradic. Právě účast původních interpretů spolu
s účinkováním vesnických skupin dodávala prvních ročníkům slavností
výjimečnost a autentický ráz, který z jiných národopisných oblastí Moravy
téměř vymizel.
Zpočátku se festival nekonal
pravidelně. Roku 1959 se konala pouze národopisná pouť, v roku 1962 byly
počátkem července Dětské horňácké slavnosti, v letech 1963,1968, 1971 a
1975 se slavnosti nekonaly vůbec. V roku 1973 se uskutečnily až v srpnu.
Tehdy byly pouze jednodenní, pak dvoudenní, až se dostaly do dnešní podoby
čtyřdenního regionálního festivalu. Také programová skladba festivalu se
vyvíjela. Sobotní večer byl spojen s hudebně pěveckými pořady, věnovanými
určitým druhům písní a tanců nebo tradicím horňáckých zpěváckých a
muzikantských rodů jako např. Hrbáčů, Hudečků, Klusáků, Kohútů, Kubíků,
Miškeríků, Zemanů atd. Častým hostem byl také vypravěč Vašek Mlýnek
z Kuželova. Vynikajícími moderátory byli Petr Spielman, František Okénka,
Antonín Pšurný a v současné době jsou to Jiří Miškeřík a Martin Prachař. V nedělní dopoledne se konaly pořady
klenotnického charakteru zaměřené na tradiční folklor, někdy s naučným
záměrem. Odpolední pořad obsahoval předvádění horňáckých obřadů, zvyků a
obyčejů, vystupovaly v něm i děti. V rámci některých slavností se
konaly na náměstí průvody, buď jako samostatné pořady, nebo jako přehlídky
účinkujících. S postupným ubýváním
původních folklorních nositelů se v programové náplni začaly objevovat
vlivy stylizované činnosti, prezentované především horňáckými soubory jako
Velička, Lipovjan a nově vznikajícími cimbálovými muzikami.
Od roku 1978 se v rámci
Horňáckých slavností pořádá na velickém náměstí také jarmark lidových výrobků, jehož zakladatelkou
je Jitka Garšicová, pův. Zemanová. Přibylo spousta doprovodných akcí jako
například výstavy jak na velickém obecním úřadě, tak třeba i na Válcovém mlýně
Antonína Nováka ve Velké, v Hrubé Vrbce ve Vrbeckém muzeu či
v Javorníku v Muzeu Na Sťahlovém u studni apod.
Horňácké slavnosti původně
připravoval výbor slavností, ve kterém pracovaly různé komise jako ubytovací,
informační, propagační, hospodářská. Tématické zaměření slavností řídila
programová rada v čele s předsedou. Vystřídalo se spousta folklorně
aktivních a nadšených lidí jako např. p. Jitka Garšicová, Zdenka Jelínková či
Maryna Pavlincová.
V současné době zajišťuje
slavnosti Programová rada HS, která spolupracuje s Obcí Velká nad
Veličkou. Ta jako hlavní pořadatel zabezpečuje technickou, finanční a
organizační stránku akce.
Horňácké slavnosti bývají zahájeny ve čtvrtek vernisáží výstav na obecním úřadě Velké nad Veličkou. Během čtyř dnů je pro tisíce návštěvníků, kteří již tradičně festival na Horňácku navštěvují, připraven bohatý folklorní program. Závěr festivalu je spojen nedělní mší svatou v Kostele Sv. Maří Magdalény ve Velké nad Veličkou, pokračujícím lidovým jarmarkem na velickém náměstí. Odpoledne jsou Horňácké slavnosti ukončeny v Kuželově u větrného mlýna závěrečnými folklorními vystoupeními. Snahou všech aktérů aktivně se podílejících na festivalu Horňácké slavnosti je stále si zachovat autenticitu, udržet tradici horňáckého folkloru a čistotu jeho pojetí, kdy během konání festivalu účinkují pouze Horňáci a lidé z přilehlého moravsko-slovenského pomezí.
z knihy Jiřího Pajera Čtení o Horňácku